Šmerda byl smutný z první porážky

12. 09. 2005 |  

Nejblíže gólu byl Kulič v prvním poločase, když Poštulka jen vyrazil Čápovu bombu, ale dorážka mladoboleslavského útočníka se od břevna odrazila do zámezí. Po prohraném prvním poločase vletěli mladoboleslavští hráči na hřiště s nepřehlédnutelným odhodláním co nejdříve vyrovnat. Příležitosti měli Pecka, Švejdík a Rychlík. „Škoda, že nám nevyšly šance na začátku druhého poločasu, kdyby se nám podařilo vyrovnat, byl by to jiný zápas,“ kroutil nevěřícně hlavou útočník Pecka. „Nedali jsme gól, tak nemůžeme vyhrát,“ shrnul nešťastný zápas boleslavský defenzivní halv Šmerda. Hrál teprve třetí ligový zápas a smutně prožíval první porážku o ligové body. A bohužel doma.
U prvního inkasovaného gólu byl smutným asistentem Ševinský, který přizvednul Verbířovu ránu do nechytatelného úhlu a druhý gól byl také z kategorie smůlovatých. Navíc se podobal gólu, kterým Mladá Boleslav přišla v nastaveném čase o vítězství na Slovácku. Po rozhodčím vymyšleném faulu u postranní lajny následoval z nevinně vyhlížejícího trestného kopu falšovaný centr do malého vápna mezi shluk hráčů. Na Slovácku Malchárkův kop lehce líznul Malár, doma proti Teplicím Verbířův míč netečoval nikdo. V obou případech však zapadl ke vzdálenější tyči Millerovy branky, aniž její strážce stihnul zareagovat.
Verbíř uznal, že mu při obou gólech pomohlo štěstí. „Tak to ve fotbale chodí, v Mostě jsme prohráli vlastním gólem, v Mladé Boleslavi naopak stálo štěstí při nás,“ uculoval se Verbíř, který se po mladoboleslavském utkání vyšplhal do popředí prvoligové střelecké tabulky. „Momentálně se mu daří, což je odměna za jeho dlouholetou pokoru fotbalu,“ poznamenal teplický trenér Mareček na adresu muže, který 11. září zarmoutil Mladou Boleslav.